|
Pět otázek pro »PETU WILSONOVOU«
1
Diváci po celém světě vás znají především z hlavní role v seriálu
Brutální Nikita. Předtím jste dělala doma v Austrálii modelku a ve filmu se téměř
neobjevovala. Pak jste přijela do Los Angeles, šla na první konkurz a roli v oblíbeném
seriálu jste dostala. Jak jste se s Nikitou popasovala?
» Pravdou je, že jsem za sebou měla divadelní školu a dva nebo tři
bezvýznamné štěky. Nikita však byla první televizní role, do které jsem byla
ochotna jít. Samozřejmě jsem si uvědomovala, že Anne Parillaudová byla v původním
Bessonově filmu naprosto úchvatná a neméně dobrá byla i Bridget Fondová v americkém
remaku nazvaném Assasin - Point of No Return (Zabiják). A k takovým herečkám jsem
se měla připojit i já, neznámá holka odnikud. Šest týdnů jsem váhala, jestli to
mám přijmout. Po dohodě s manažerkou Joel Surnowovou jsem pak přišla s návrhem,
aby Nikita nevraždila. Aby její trestní záznam byl ve skutečnosti jedním velkým
omylem. Že to je jen dítě ulice a oběť nepříznivých okolností. Hned ovšem vyvstal
jeden velký problém: jak chcete udělat z takové holky hrdinku? «
2
To by mě taky zajímalo. Jak?
» Stejně jako moje předchůdkyně jsem mohla stavět na svých fyzických
dispozicích - výška 175 cm, atletická postava. Spíš šlo o to, jaký vztah má seriálová
Nikita k Sekci, která ji vycvičila jako profesionálního zabijáka. Moje Nikita není
tak bezcitná. A některé metody Sekce jsou dost tvrdé i na ni. Ten rozpor s tím, co
chcete a co musíte, to je to koření, které dává seriálu tu správnou příchuť. A zároveň
proklamované Nikitino hrdinství. «
3
Dobrá, to je Nikita. A co vy, Peta? Jak přímo vás ovlivňuje tato proslavená role?
» Dost dlouho mi trvalo, než jsem našla pro Nikitu vhodný herecký model.
Řekla bych, že mým vzorem je panter. Kočka - hodné, milé zvíře, ale stačí mu ublížit
a stane se z něj smrtelně nebezpečná šelma ochotná bojovat až do konce. Někdy je toho
však moc a já si říkám: Panebože, to zase musím někoho zmlátit? Udělá se mi zle, a to
jenom proto, že moje postava musí zase projít něčím tvrdým - a přitom tělo nic neví
o tom, že je to jen herecká akce, chápete? Vy to jen hrajete, ale tělo v tom nevidí
žádný rozdíl. Navíc někdy mám problémy s Nikitinou vážností. Já jsem trochu mluvka,
ráda se směju, bavím s přáteli, chichotám blbostem a drbu své nejlepší přítelkyně.
Nikita je samozřejmě přesný opak. Proto je dobře, že jsem tuhle roli chytla právě
teď, neboť jsem ve věku, kdy se o sobě hodně učím. «
4
Na internetu se počet adres s vaším jménem pohybuje v řádu několika desítek. Jak je vám při představě, že sloužíte někomu za vzor, jakým směrem chce mířit v herecké kariéře?
» Nejsem žádná superhvězda, jenom obyčejná holka z Austrálie, která měla
stejně jako tisíce dalších svůj sen. Já jsem na něm ale tvrdě pracovala a nakonec
ho dosáhla. Zpočátku jsem si myslela, že budu dělat jen obyčejný televizní seriál,
a nějak si neuvědomila, kolik lidí ho nakonec uvidí. Pak vidím recenzi v listě
New Your Times - a hele! Jim se to líbilo! Lidi se vámi mohou nechat inspirovat,
ale mělo by je to nutit hlavně k tomu, aby zjistili, co je výjimečného na nich
samých. Nepotřebuji být Brutální Nikitou jenom proto, aby mladí měli nějaký vzor.
Je to velká odpovědnost. Nejsem zatracená princezna Diana, ani Matka Tereza, nejsem
prezident. Jsem jen, proboha, obyčejná herečka! «
5
Tak to byla minulost, a co budoucnost?
» O tom přemýšlím poměrně dost často. Zrovna dneska jsem tak seděla
a říkala si, jestli vůbec budu mít po téhle roli nějaký život. Lidé mě uvidí a
jejich reakce bude: Vždyť vůbec není taková, jako byla v televizi. No jo, ale
koho to vlastně zajímá? Prostě jednoho dne zestárnu. Ženy jako Anjelica Hustonová
si během kariéry uchovaly sílu osobnosti a smysl pro vlastní identitu. S pořádnou
dávkou štěstí a jógy si může člověk zachovat vše, co je v něm mladé. Vždycky mu
to ostatně bude vyzařovat z očí, nebo ne? «
[ Spy 29/99, strana 44 ]
|